SMS

Letošní 40. ročník tradičního pochodu Katovská třicítka se koná v sobotu 23. září 2017.

Podrobnosti sledujte na katovska30.starkov.cz

Historie Stárkova od 20. století PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Sobota, 13 Prosinec 2008 10:38

V 1. polovině 20. století se ke stárkovským průmyslovým podnikům přiřadily velkostatek a pila bratří Pejskarů a mlékárna bratří Palatů.

 

Protože byl Stárkov tkalcovským městečkem, byla v roce 1880 otevřena tkalcovská škola, která měla od roku 1897 vlastní novou budovu. Škola byla v roce 1934 zrušena a v její budově pak byla škola měšťanská. Raritou stárkovského školství byla mezinárodní cukrářská škola, založená v roce 1921 jako první v Československu.

Od 70. let 19. století kvetl ve Stárkově bohatý spolkový život. Nejstaršími spolky byly Spolek válečných veteránů, Spořitelní a záložní spolek a Spolek dobrovolných hasičů. Později vznikly Tělocvičný spolek, který měl od roku 1926 vlastní sportovní hřiště (nad hřbitovem), Spolek pro zahraniční cestovní ruch, divadelní soubor a místní kapela.

První a druhá světová válka Stárkov tragicky poznamenaly. Po první světové válce, zejména v období nástupu nacismu v Německu, se staly problémem národnostní otázky. V roce 1930 měl Stárkov 892 obyvatel a z toho jen 108 české národnosti. Nadcházející události však nadlouho přerušily třistaleté harmonické soužití Čechů a Němců. Česko-německé spory se stále stupňovaly a kvůli možnosti napadení Německem se začalo budovat opevnění z železobetonových pěchotních srubů. Pozůstatky z tohoto opevnění najdeme v okolí Chlívců dodnes. Po Mnichovské dohodě však Stárkov v říjnu 1938 obsadila německá vojska a celé Stárkovsko bylo začleněno do německé říše.

Po skončení druhé světové války byla většina německých občanů odsunuta do Německa. Následující osídlovací akce přivedly do Stárkova lidi, kteří ke zdejší krásné, ale drsné krajině neměli takový vztah jako původní obyvatelé. Chyběla jim hrdost a patriotismus předešlých obyvatel. Trvalo až do konce 60. let, než se ustálil pohyb obyvatelstva a lidé si v sobě vytvořili pocit sounáležitosti s tímto krajem.

Na začátku června 1945 vznikla stárkovská místní správní komise a 25. ledna 1946 byl ustanoven MNV Stárkov. Úřad sídlil v budově zámku. Od 1. září 1950 byly sloučeny obce Stárkov a Horní Dřevíč (Dřevíč byl založen v 1. polovině 14. století a až do roku 1848 patřil k polickému panství). V lednu 1960 se sloučily se Stárkovem obce Bystré a Chlívce.

Majetek německých občanů se po válce dostal pod národní správu. Po odsunu zde výrazně poklesl počet obyvatel, snížil se počet zákazníků a obchody a živnosti špatně prosperovaly. Komunistická moc postupně likvidovala soukromý sektor. Ve Stárkově byly znárodněny obě tkalcovny a začleněny do Českých lnářských textilních závodů v Trutnově (Úpolen Úpice, později n. p. Texlen Trutnov). V provozu potom zůstala pouze bývalá tkalcovna J. Wolfa. Druhá tkalcovna byla zrušena a v její budově vznikla strojní a traktorová stanice.

Soukromé obchody se staly součástí velkých národních podniků. Zanikla mlékárna i pivovar. Zlikvidováni byli i soukromí zemědělci. V únoru 1949 vypukla rozsáhlá kampaň k zakládání zemědělských družstev. Téhož roku vzniklo jako jedno z prvních v okrese JZD v sousedním Bystrém. V průběhu roku 1957 vzniklo i JZD Horní Dřevíč - Stárkov.

Stárkovské JZD (vzniklo spojením JZD Bystré a JZD Horní Dřevíč při sloučení obcí) mělo stále špatné výsledky, a tak se od 1. ledna 1965 stalo součástí Státního statku Adršpach (později Státní statek Teplice nad Metují). Řadu problémů přinesla Stárkovu dvě nevyužitá zařízení, a to bývalý pracovní tábor a budova zámku.

Budova zámku byla přestavěna na domov důchodců, který zahájil svou činnost 14. ledna 1957. Objekt tábora získal roku 1965 Okresní výbor ČSM a vybudoval zde vlastní chatový tábor. V obci se také pomalu obnovoval kulturní a společenský život.

První poválečný školní rok trval od 10. do 19. července 1945 a byl společný pro všechny děti. Do školy chodilo 31 žáků, z nichž jen sedm umělo dobře česky. Od září, kdy začal již normální školní rok, byla škola rozdělena na obecnou a měšťanskou. Vznikaly společenské organizace, jako sbor hasičů, TJ Sokol, Český svaz žen, Český červený kříž, Svaz invalidů, Klub důchodců i mládežnické organizace. Kulturní život se snažila organizovat Osvětová beseda.

V 60. letech začala vydávat měsíčník Kulturní kalendář (později nazvaný Stárkovský zpravodaj). V červenci 1978 vzniklo Kulturní a společenské středisko (KaSS), které převzalo činnost Osvětové besedy a zahájilo řadu nových akcí. Nejúspěšnějšími byly klub mladých a dálkový pochod Katovská třicítka.

Podobně jako v jiných městech vzniklo na začátku prosince 1989 i ve Stárkově místní Občanské fórum (OF). V komunálních volbách v listopadu 1990 bylo zvoleno nové obecní zastupitelstvo a místo MNV vznikl Obecní úřad Stárkov.

Současně s politickými změnami nastaly i změny hospodářské. V restitucích získali bývalí majitelé většinu zemědělské půdy, kterou obhospodařovaly Státní statky. Potomci bratří Pejskarových získali zpět část pozemků bývalého velkostatku, zámek a budovy k němu patřící.

Nové právní podmínky umožnily rozvoj soukromého podnikání, své služby nabízí stárkovským občanům na 30 různých podnikatelů. V průběhu roku 1991 projevil holandský obchodník s nemovitostmi R. Hoedt zájem vybudovat ve Stárkově rekreační areál. Dnes je již v areálu nazvaném Green Valley (Zelené údolí) dvacet domků, minigolf, bazén a malá farma.

Stárkovským se podařilo vybudovat nový vodovod. Obecní úřad se také snažil zachovat nejvýznamnější historické památky. Nejnákladnější byla celková oprava budovy radnice a Křížové cesty.

Na konci tisíciletí hledá Stárkov nové perspektivy, vznik nových průmyslových podniků neplánuje, svou prosperitu chce založit na rozvoji cestovního ruchu. Nádherná krajina a množství památek k tomu přímo vybízejí.

Aktualizováno Středa, 17 Červen 2009 10:15
 
© 2017 Město Stárkov
Joomla! is Free Software released under the GNU General Public License.